Napsali o nás
11. 11. 2010, Sedmička, ročník 2, číslo 45, strana 2
Když je šéfem táta s mámou, pracuje se u snídaně i večeře
Sedmička navštívila firmy, kde o své následovníky nemusejí mít strach. Jsou totiž v jedné rodině. Fialovi, Papežovi a Kopeckých. Co mají tři rodiny z Klatov společného? Pustily se do rodinného podnikání. Od Fialů se line vůně čerstvého pečiva, u Papežů vyrůstá už čtvrtá generace zahradníků a Kopeckých vsadili na svět módy.
Podnikat chtěla dcera
S myšlenkou otevřít si v Klatovech vlastní obchod s módou přišla u Kopeckých dcera Mili. „Já jsem jí to zpočátku rozmlouvala,“ tvrdí maminka Jaroslava Kopecká. „Najít ve městě vhodné prostory je těžké, navíc dcera nemá žádné zkušenosti s podnikáním,“ dodává.
Ale díky svým desetiletým zkušenostem v prodejně se spodním prádlem byla v dceřině nápadu nakonec velkým přínosem a oporou.
Jaroslava a Mili Kopeckých objevily malý krámek hned blízko náměstí, v ulici pod restaurací U Radů. Obchod vybavily stojany na oblečení, velkými zrcadly i malým koutkem v rohu, který je určen dětem a také mužům, kteří ženskému nakupování příliš neholdují. A v červenci obchod Delija exit 99 s nabídkou londýnské módy otevřely.
„V Klatovech podobný sortiment chybí. Vždyť spousta žen chce chodit moderně oblékaných a navíc v cenově dostupných modelech. Tak proč by musely ženy jezdit nakupovat do Plzně?“ vysvětluje Mili Kopecká. Zákaznicím se tu maminka s dcerou věnují každý všední den a také v sobotu dopoledne.
Obě ale mají plno aktivit i mimo obchod. I když s módou to má také hodně společného. Jméno Jaroslavy Kopecké si totiž všichni, kdo se o módní trendy zajímají, spojují s modelingovou agenturou Delija models. Z jejích řad už vyšla spousta dívek, které jsou žádané na módních přehlídkách jako modelky a na společenských akcích jako hostesky. „Je tady spousta šikovných a krásných děvčat. Učíme se řadu užitečných věcí. Nejen umět chodit na podpatcích, ale naučit se líčit, jak pečovat o vlasy, pleť a jak se oblékat. Ideální pro dívky od třinácti let,“ vysvětluje Jaroslava Kopecká. I její dcera Mili agenturou prošla. „Od třinácti let předvádím jako modelka. Od letošního roku některé akce i moderuji. Obojí mě baví, moderování je nová příležitost. A otevření obchodu je zase další životní šance,“ říká Mili Kopecká.
Táta už jen pomáhá
Od sametové revoluce uběhly pouhé dva roky, když se do podnikání pustil Jiří Fiala starší. V Lubech, kde rodina bydlí, si otevřel pekařství.
Do práce se pustila i manželka a oba synové, Petr a Jiří. Ti se v roce 2000 stali spolumajiteli.
„Začínali jsme s osmi zaměstnanci a jedním obchodem. Také sortiment byl mnohem méně pestrý než dnes. Ale dělali jsme pečivo, které bylo v tehdejší době žádané. Chleba, rohlíky, housky, loupáčky. Postupně jsme přidávali další, třeba jemné pečivo a koláčky,“ říká Jiří Fiala mladší.
Za dobu své existence Fialovi téměř zdvojnásobili výrobu. Také upravili výrobní technologii. A přinesli řadu vylepšení.
Mít pekařství znamená věnovat se práci od časného rána až do pozdního večera. Kolik hodin denně ve skutečnosti? „Pracujeme na dvě směny. Začínáme v noci, je to zhruba dvacet hodin denně,“ vysvětluje Petr Fiala.
Volno neznají Fialovi ani o víkendu. Pekařina je totiž profese, kde se na rozdíl od některých jiných nedá udělat práce dopředu. Všechny výrobky musejí být čerstvé, voňavé, zkrátka lákadlo pro zákazníky. Ještě víc práce než obvykle budou mít Fialovi v období předvánočním. Ne snad kvůli úklidu a shánění dárků. Jako ve správném pekařství totiž nabízejí i vánoční pečivo.
Jak říká Petr Fiala, do sněhového pečiva se pustil už koncem minulého týdne.
S ostatním, jako jsou rohlíčky, pracny, linecké pečivo, košíčky, začíná v těchto dnech. Tento druh podnikání je sice časově náročný, ale Fialovi by neměnili. I když od začátku, kdy s ním začali, do dnešní doby se hodně změnilo. „Zpočátku to bylo o něco jednodušší, také konkurence nebyla tak velká,“ vysvětluje Fiala.
Myslí hlavně obchodní řetězce, do kterých drobný živnostník těžko proniká. A když, tak za přísných podmínek.
Na startu čtvrtá generace
Snad nejvíc listů v rodinné kronice by o svém podnikání popsali Papežovi. Rodinné zahradnictví založil Antonín Papež starší před sedmdesáti lety. Bylo to v Pečkách u Poděbrad.
O pět let později se rodina stěhovala do Klatov. Tam si pronajali zahradnictví pana Svobody s tradicí spadající do roku 1890.
„Děda postavil nové moderní skleníky. Ale přišel rok 1951, zestátnění a zahradnictví skončilo pod hlavičkou komunálních služeb. Výstavbou nového městského zahradnictví, samozřejmě státního, na okraji města bylo zahradnictví Papež v roce 1975 násilně uzavřeno a zahradu včetně skleníků srovnali se zemí,“ popisuje smutnou historii vnuk Antonína Papeže staršího Jan. Ve stejné době začal Janův otec, Antonín Papež mladší, hospodařit na sousedním pozemku. Až do sametové revoluce se věnoval hlavně pěstování zeleniny. A pak přišel rok 1989 a Papežovi začali tak trochu nanovo a ve velkém.
„Jenže to nešlo nijak rychle. Po revoluci nikdo nevěděl, co bude dál. Byla to taková divná doba. Možná se lidé trochu báli pustit se do něčeho velkého s nejistým cílem,“ vzpomíná na začátky podnikání Antonín Papež. Dnes už ví, že se rozhodli správně. Přibyly nové skleníky, Papežovi rozšířili výrobu o okrasnou školku, obnovili pěstování rododendronů a azalek. A nově také začali roubovat jehličnany.
Stejně jako Fialovi v pekárně mají i Papežovi plné ruce práce po celý rok. Na jaře přichází čas balkonových rostlin, letniček a sazenic zeleniny. Na podzim pro změnu vévodí ovocné stromky, vřesy, bramboříky. Celoročně je třeba pečovat o jehličnany, rostliny ve školce/rododendrony a azalky, které tradičně pěstují. Na Dušičky to jsou pro změnu věnce, a s Vánocemi přichází doba vánočních svícnů a jmelí. „Když jsme v roce 1989 začínali, nikdy by nás nenapadlo, že se vlastně dodnes v práci nezastavíme. A po letech je samozřejmě znát únava,“ říká Antonín Papež.
O dovolené si mohou nechat jen zdát. Otevřeno mají kromě neděle pořád. A když přijde neděle, je třeba minimálně obejít skleníky nebo záhony a zalévat. „Na dovolené byli rodiče předloni. A to poprvé od sametové revoluce,“ prozradil jejich syn Jan.
Že by jejich zahradnická tradice nepokračovala, se Papežovi nemusejí bát. Když si to spočtou napříč celou rozvětvenou rodinou, vychází jim číslo patnáct. Přesně tolik lidí se věnuje v rodu Papežů zahradnictví.
Plno práce už mají i děti Antonína Papeže. Syn Tonda se věnuje roubovaným jehličnanům. Další syn Jan se vrhnul před třemi lety na navrhování zahrad. A dcera Petra zůstala pracovat v rodinném zahradnictví.
„Táta nebyl přísný. Spíš naopak, hodně věcí nám toleroval,“ odpovídá Jan Papež na otázku, nakolik je táta přísný šéf. „Navíc já jsem se nedávno s manželkou dal na navrhování a tvorbu zahrad. To samozřejmě se zahradnictvím hodně souvisí. Věnoval jsem se tomu už dřív, ale pak jsme dali ? rmě název a pustili se do toho naplno,“ říká Jan Papež.
I Papežovi vědí, že podnikání v počátcích a nyní se dost podstatně liší.
„Dnes je to byrokraticky náročnější. A je plno hobby marketů lákajících zákazníky na nejrůznější slevy. Ale nestěžujeme si. Své zákazníky máme a práce nás baví,“ říká Antonín Papež.
Radmila Nagovská
Vánoční cukroví letos nepodraží, ujišťují obchodníci (19. 11. 2013, denik.cz a agris.cz)
Ceny vánočního cukroví (12. 11. 2013, ČT 1, Události v regionech)
Pouť se bez koláčů neobejde, jejich prodej prý ale klesá (Klatovský deník, 4. 7. 2012)
Velikonoce letos podraží o 10 % (Týdeník Klatovska, 30. 3. 2011)
Pekaři zdraží až o pětinu, rostou jim náklady (15. 2. 2011)
Ceny pečiva půjdou nahoru, pekárnám rostou náklady (15. 2. 2011)
Pekárny na Klatovsku v únoru podraží své výrobky až o 10 % (Klatovský deník, 11. 1. 2011)
Na noční se rozhodně nenudí. Zvlášť, když host usne u jídla (Sedmička, 16. 12. 2010)
Když je šéfem táta s mámou, pracuje se u snídaně i večeře (Sedmička, 11. 11. 2011)
Při třetím ročníku Country dnu se představili regionální výrobci potravin
Klatovští žili country i ochutnávali (Klatovský deník, 24. 8. 2010)